Bílá nemoc – rozbor

9. května 2016 v 13:19 | Tigris |  Rozbory knih
Rozbor z minulého (mého maturitního) roku. To je pro Vás, maturanti, co mi udržujete návštěvnost. :D Vaše díky bych ocenila.

Bílá nemoc

Karel Čapek

Rozbor z minulého (mého maturitního) roku. To je pro Vás, maturanti, co mi udržujete návštěvnost.
Karel Čapek (9. ledna 1890, Malé Svatoňovice - 25. prosince 1938, Praha) byl český spisovatel, novinář, dramatik a vášnivý obhájce demokracie. Navštěvoval gymnázium v Hradci Králové, Brně a filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Poté studoval filosofii v Berlíně a Paříži. Kvůli svým zdravotním problémům nebyl odveden do armády.
Pracoval jako redaktor v Národních listech a Lidových novinách a byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla. Působil také jako amatérský fotograf (viz fotografie z knihy Dášeňka čili Život štěněte). Mezi jeho další známá díla patří Hordubal, R.U.R., Věc Makropulos, Ze života hmyzu, Krakatit, Válka s mloky nebo Povídky z jedné a druhé kapsy. Oženil se až roku 1935 s Olgou Scheinpflugovou. Byl blízkým přítelem T.G. Masaryka a člen pátečníků (kulturní a politické osobnosti, které se v jeho vile na Vinohradech každý pátek scházely a diskutovaly spolu o aktuálních tématech). Jeho současníky byli například Karel Poláček, Eduard Bass, Jaroslav Hašek, Vladislav Vančura nebo Ivan Olbracht. Na některých svých knihách spolupracoval se svým bratrem Josefem. Ten také údajně vymyslel slovo "robot", které Karel Čapek poprvé použil v dramatu R.U.R. Od roku 1932 až 1938 byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu.



Tematický plán
Literární druh: drama
Literární žánr: divadelní hra
Literární forma: próza
Děj se odehrává v blíže neurčené zemi (symbolika k Německu), ; v autorově současnosti, kdy byl fašismus v největším rozkvětu (před 2. světovou válkou) - avšak ani čas autor v knize nezmiňuje
Celkové téma: varování před nebezpečím fašismu a nacismu, nesmyslnost války
Hlavní téma: snaha dr. Galéna vyjednat mír výměnou za lék proti bílé nemoci (symbolika k úpadku a rozvrácení společnosti)
Vedlejší téma: reakce obyčejných lidí (Otec, Matka, Dcera, Syn) na nemoc a nebezpečí; první asistent, který chce samostatně ordinovat a předstírá, že má Galénův lék; zmínky o malé zemi, která bojuje (symbolika k Československu)
Hlavní postavy:
Doktor Galén - původem Řek (z Pergama), přezdívka "doktor Dětina" - dal mu ji Lilienthal(taktéž lékař, tchán Sigelia, Galén byl jeho žákem),čestný, zásadový, chytrý, skromný, laskavý, roztržitý,altruista, pacifista, osamělý, statečný, snad trochu naivní, sloužil jako lékař ve válce (u 36. pluku), což ho velmi poznamenalo
Maršál - obraz Adolfa Hitlera,diktátor, bezohledný, zlý, krutý, bezcitný, touží po moci a válce, kontrast k dr. Galénovi, v jádru zbabělec
Doktor Sigelius- dvorní rada, panovačný, nekompromisní, povýšený, chladný, skeptický, rád poučuje ostatní, snaží se od Galéna vymámit recepturu léku
Baron Krüg- vlastník továrny na zbraně, přítel Maršála, jeho syn a Maršálova dcera mají spolu vztah, umírněná verze Maršála
Vedlejší postavy:
Otec a Matka- představitelé generace středního věku, dokud nemoc přímo nezasáhne matku, chovají se, jako by se jich netýkala; Otec -důvěra v média, nezájem o ostatní lidi, upřednostnění kariéry před rodinou
Dcera a Syn - představitelé mladé generace, nedochází jim, že jejich rodiče mohou být nakaženi a umřít, naopak říkají, že až ti starší vymřou, bude pro mladé více pracovních míst
Maršálova dcera Anetta
mladý Krüg - přítel Anetty
malomocní - obyčejní lidé nakažení bílou nemocí, ovladatelní, trpící, zoufalí
generál, ministr zdravotnictví
novináři, lékaři, zfanatizované davy, úřední pánové, asistenti kliniky, zahraniční profesoři,...
Děj:
Světem se šíří zhoubná nákaza, kterou nikdo neumí vyléčit - tzv. Čengova nemoc, veřejnosti známá pod názvem bílá nemoc. Lidem se nejdříve objeví na kůži bílé skvrny, poté začnou zapáchat, odpadávají jim kusy masa a za velkých bolestí se doslova rozkládají zaživa. Je podobná malomocenství (lepře) a postihuje lidi ve středním věku.
Na státní kliniku Lilienthalovu přichází dr. Galén a žádá dvorního radu Sigelia o místo v nemocnici, aby mohl zkusit léčit chudé pacienty svým novým lékem na bílou nemoc. Avšak Galén nechce prozradit recepturu léku, což Sigelia rozčiluje a považuje to za nekolegiální. Obrazy z prostředí kliniky jsou střídány scénami s obyčejnou rodinou a jejich rozhovory. Do kliniky přichází Maršál a kráčí přímo do místnosti s malomocnými. Média zahrnují Lilienthalovu kliniku velkým zájmem. Galén sděluje novinářům, že neprozradí recepturu léku, ani nebude léčit bohatší a vlivnější lidi, dokud nebudou podepsány mírové smlouvy a odvolány válečné konflikty. Sigelius vykáže Galéna z kliniky a Galén léčí soukromě. Galéna nikdo nechápe a všichni ho odsuzují, i přesto že jsou jeho úmysly čisté a správné. Baron Krüg také onemocní, v převleku za chuďase se vydá za Galénem, ale ten ho i přes naléhání a výhružky Maršála odmítne léčit a trvá na svých podmínkách nebo alespoň na zastavení výroby zbraní v Krügově továrně na zbraně. Krüg raději páchá sebevraždu, než aby zemřel na bílou nemoc.
Davy zfanatizovaných lidí provolávají Maršálovi a válce slávu. Maršál má proslov, bije se do hrudi, udělá se mu slabo, na hrudi má velké bílé fleky (přirovnává je k mramoru), doteď si svou nemoc neuvědomoval. Maršál mění postoj, nechává se svou dcerou ujišťovat, že Bůh nechce, aby dělal válku (jak před chvílí na balkóně davům tvrdil), ale že Bůh chce, aby dělal mír, ukazuje svou zbabělost a snahu zachránit si kůži (doslova), i když to znamená naprosto změnit své cíle a zásady. Když se chce vyléčit, musí přistoupit na Galénovy podmínky, zavolá mu a dr. Galén k němu radostně spěchá. Dav stále burácí a podporuje válku, jako iniciátor se objevuje Syn, Galén jim spontánně odporuje, dav ho ušlape a ubije k smrti a zničí ampulky s léky - tedy umírá jediná osoba, která věděla, jak vyléčit bílou nemoc.

Kompoziční plán
Kniha se skládá ze tří dějství a celkově čtrnácti obrazů. 1. dějství je zaměřeno na dvorního radu, 2. na barona Krüga, 3. na Maršála. Drama má prvky tragédie.

Jazykový plán
Dílo je psáno spisovným srozumitelným jazykem, objevují se latinské výrazy (např. angina pectoris, leprosis, maculosa), anglické (I congatulate you, professor!) i německé (Wirklich überraschend!) i francouzské věty (Par ici, chers confreres).
Obsaženy jsou dialogy (dynamické a živé, čtenář si díky nim utváří charakteristiku postav) a k nim autor připsal scénické poznámky (šeptá dvornímu radovi do ucha; strhne jí šál; bere noviny).
Častá je aposiopese - přerušení mluveného slova - naznačeno třemi tečkami nebo pomlčkou.

Galén používá tzv. slovní vatu/vycpávku - vyplňuje svoji řeč zbytečnými slovy, váhá, jak se má vyjádřit, nebo potřebuje čas na formulaci myšlenek - např. "že ano" nebo "prosím" , "prostě".
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama