Duben 2013

Béčková báchorka – Babčino bezduchovstání

30. dubna 2013 v 18:21 | Tigris |  Prazvláštní příběhy
Před krátkým příběhem na písmeno "b" jen chci poznamenat, že "bezduchovstání" je odvozené od "z mrtvých vstání" (upřesňuji to pro ty méně chápavější a pro sebe, abych si mohla nějak odůvodnit tuhle novou vymyšlenou blbinu a tvářit se při tom děsně chytře). Sice se můj výraz píše dohromady a ne zvlášť, ale to už je asi detail. Ještěže existuje něco jako slovník synonym. :D

Blonďaté batole blinkalo Braník. Bratr benjamínka Bořek bezstarostně běhal borovím.
Bachratá babizna bujaře bouchla berlí. Bum!
"Budvar, bastarde, bo bujón?"
"Budval," breptlo bázlivě.
"Budiž," brumlala. Bleskový bicykl bohužel babku bez brýlí bombasticky břinkl. Bába bledla, blábolila, bručela, bučela, během brutálního bicyklového boje bez béžového balóňáku ba bačkor bloudila bezesným blázněním. Batole babce bolavou bouli balzámovalo, bezmocně brečelo.
Bořkův bubínek bráškovo bulení bojkotoval. Bořek blaženě bumbal Braníka, Budvar, Březňáka, Bakaláře, Benedicta... Brunátněl. Bodejť by Bořkova blbost ba bohapustá bezohlednost bez běsnění babky byla!
"Bídáku bezcharakterní! Bezvěrče! Bohéme! Borovej bezmozku!" burácela buzena Bořkovými brky.

Jana Eyrová - rozbor

5. dubna 2013 v 14:36 | Tigris |  Rozbory knih
Rozhodla jsem se, že na blog budu přidávat svoje rozbory knih. Zdůrazňuji, že nejsou od někoho převzaté, ale nepopírám, že mi při jejich tvoření pomohla nejen vlastní hlava, ale i sešit, výklad profesorky a internet.
Doufám, že se budou někdy někomu hodit. Neručím za 100% správnost, ale snažila jsem se nepsat nesmysly.
Avšak varuji Vás: následující článek obsahuje SPOILERY, tudíž jestli jste knihu nečetli, chtěli byste a nechcete se připravit o překvapení, tak tenhle článek radši rovnou zavřete.
P.S. Vlastní názor nepřipojuji, protože se k přečteným knihám vyjadřuji v Mojí knihovně.

Jana Eyrová

Charlotte Brontëová

Tato anglická spisovatelka se narodila roku 1816. Byla třetí z pěti dětí, její dvě mladší sestry Emily a Anne Brontëová se staly také spisovatelkami. Charlottina první kniha Profesor byla publikována až po její smrti. Literární úspěchy zaznamenala v r. 1847 po vydání známého románu Jana Eyrová (pod pseudonymem Currer Bell). Náměty čerpala z vlastního života (pracovala jako guvernantka, vyrůstala v chudé dívčí škole za bídných podmínek). Román je na tehdejší poměry velice pokrokový, protože nekopíruje pouze zásady romantismu, ale objevují se v něm i nové realistické prvky a motivy.

Tematický plán
Literárním druhem řadíme Janu Eyrovou do epiky, žánrem k románům a dílo je napsáno prózou.
Děj se odehrává v Anglii, konkrétně na panství Gatesheade, internátní škole v Lowoodu a na panství Thornfield.
Celkovým tématem jsou lidské vztahy a rozdíly ve společenských vrstvách.
Hlavním tématem je láska Jany a Rochestera.
Vedlejším tématem je Adélka a Jan Křtitel.
Hlavní postavy:
Jana Eyrová - umělecky nadaná, inteligentní, skromná, duchaplná, citlivá, hodná, intuitivní, prozíravá, upřímná
Edvard Rochester - silný, vášnivý, prudký, vznětlivý, chytrý, zkušený, panovačný, energický
Vedlejší postavy:
Adélka - schovanka pana Rochestera, pošetilá, dětinská, francouzský původ, marnivá
Paní Fairfaxová - prostá, hodná, laskavá, hospodyně na Thornfieldu
Blanka Ingramová - krásná, povrchní, pyšná, dobrá jezdkyně na koni, afektovaná
Pan Mason - submisivní, nesympatický
Helena Burnsová - moudrá, tichá, milovnice knih, povznesená nad okolní dění, citlivá, velké sebeovládání
Berta Masonová - manželka Rochestera,Španělka, blázen, šílená, nebezpečná
Lada Poolová - služebná, spořivá, ziskuchtivá, tichá, nespolečenská
Bětuška Leavenová - služebná, náladová, hezká
Slečna Templová - milá, hodná, štědrá, inteligentní, vzdělaná, spravedlivá, mateřská
Sára Reedová - vznešená, tvrdá, pyšná, tvrdohlavá, nepříjemná
Jan Křtitel Rivers - upjatý, sině duchovní, chce být misionářem, disciplinovaný, potlačuje své něžné city k slečně Rosamondě - odpírá si lásku
Děj:
Jana Eyrová už jako dítě osiřela. Ochotně se jí ujal strýc, který brzy zemřel, a ona zůstala na starost tetičce Reedové. Ta Janu nesnášela a všelijak jí stěžovala život a ponižovala před svými třemi dětmi - Janem, Eliškou a Jiřinou. Oporu jen výjimečně našla ve služebné Bětušce. Jednou se paní Reedová rozhodla Janu poslat do lowoodského ústavu pro dívky, kde panovaly přísné a drsné podmínky. Tam naše hrdinka poznala svou první kamarádku Helenu Burnsovou, jež umřela na souchotiny, ačkoliv v té době řádil v Lowoodu tyf. Jana tedy zůstává v této škole až do svých osmnácti let, získává patřičné vzdělání, objeví svůj talent na kreslení a malbu, avšak místní život je pro ni neuspokojivý (přítelkyní ji byla vedoucí slečna Templová, ale vdala se a odjela), a proto si podá inzerát do novin s žádostí o místo vychovatelky a učitelky. Dostane se jí reakce od paní Fairxafové a Jana se chystá začít novou etapu svého života na dalekém panství Thornfield. Je laskavě přijata, postupně se seznamuje se svou francouzskou žačkou Adélkou a zjištuje, že pánem na Thornfieldu je Edvard Rochester. Jejich první setkání proběhne na cestě do místní vesnice, když se vrací po dlouhé době domů. Splaší se mu kůň, vyvrtne si kotník a Jana tak poznává jeho popudlivou a panovačnou povahu, se kterou se postupně seznamuje v dalších dnech a týdnech. Postupně Jana začne mít pocit, že na Thornfieldu je nějaké tajemství a z úmyslného podpálení Rochesterova pokoje a dalších tajemných okolností podezřívá podivnou švadlenu Ladu Poolovou a pán domu její teorii podporuje, ale nic dalšího jí nevysvětlí. Zanedlouho Janě k srdci nepřiroste jen krásný rozlehlý dům s divokou krajinou, malá schovanka Adélka či hodná hospodyně, ale okouzlí ji sám pan Rochester. Přivede na Thornfield velkou společnost vznešených dam a pánů, v jejichž společnosti se Jana necítí dobře a ani nechce a nemůže mezi ně zapadnout. Brzy začnou kolovat zvěsti, že Rochester uzavře sňatek s přitažlivou slečnou Ingramovou. Přijede i nečekaná návštěva, pan Mason, což Rochestera na chvíli zcela zdrtí. Pak to vypadá, že všechno bude v pořádku, ale v noci se ozve děsivý výkřik a jen co Edvard zapudí vyděšené hosty zpátky do pokojů, vyhledá pomoc u Jany, která stráví několik hodin ošetřováním poraněného pana Masona, jehož údajně pokousala a byla by ho i zabila Lada Poolová.
Po této strašné události se Janě dostane další zprávy - tetička Reedová pomalu umírá. Její syn Jan spáchal sebevraždu a promrhal většinu rodinného majetku. Eyrová opouští Thornfield a vrací se do Gatesheadu. Vybaví se jí špatné vzpomínky na dětství, ale situaci zvládá s překvapivým klidem. Tetička před smrtí řekne, že jí ukřivdila jen dvakrát; když slíbila manželovi, že se o ni postará a když jí napsal strýc Eyre (do té doby o něm nikdo nevěděl) a chtěl Janu adoptovat. Paní Reedová Janě to štěstí nepřála a zalhala mu, že jeho neteř zemřela v Lowoodu na tyf. Jana jí vše odpustí, tetička zemře a po urovnání záležitostí dcer zesnulé Jana odjíždí zpět na milovaný Thornfield. Vztah mezi ní a Rochesterem se prohlubuje, až dojde k vášnivému vyznání lásky. Jana tomu nechce věřit, ale nakonec souhlasí se svatbou a cítí se konečně šťastná.
V den svatby se však ukáže, že pan Rochester je ženatý za Španělku (vyzradí to Mason - její bratr), která se zbláznila, a ukrývá ji v Thornfieldu před světem s pomocí její strážkyně Lady Poolové. Tím se vysvětlují místní záhady, jež spáchala šílená manželka Berta (k sňatku s ní ho dohnal zištný otec, Bertina nemoc se projevila později). Jana je zdrcená a rozhodne se uprchnout.
Uprostřed pustých vřesovišť by zemřela, ale nachází ji Jan Křtitel, jenž se o ni se svými sestrami postará a nabídne jí práci učitelky chudých dětí. Jana přijímá, tají svou pravou totožnost a o minulosti s nikým nemluví. Jan Křtitel jí navrhne, jestli se nechce stát jeho ženou a zároveň misionářkou. Kvůli přetrvávajícím citům k Rochesterovi a nechuti uzavírat takovéto manželství Jana odmítne. Jan Křtitel také odhalí její pravé jméno, sdělí ji, že jsou vzdálení bratranci a že zdědila po strýčkovi Eyrovi velké bohatství. Jana se o peníze rozhodne podělit se svou nově objevenou rodinou a z náhlého popudu se vydává do Thornfieldu, který nachází neobydlený a pustý, protože vyhořel. Oheň založila Berta a pak se pádem zabila. Jana Eyrová Rochestera navštíví v jeho odlehlém sídle, avšak je slepý a museli mu amputovat ruku. Jejich lásce už nic nebrání a i přes tento Edvardův handicap se vezmou, mají děti, nakonec Rochester začne trochu vidět na jedno oko a žijí šťastně až do smrti.

Kompoziční plán
Text je uspořádán chronologicky do 38 kapitol.

Jazykový plán
Jazyk je spisovný, občas hovorový, použity archaismy, složité dialogy a dlouhá souvětí. V knize se také vyskytují francouzské věty (v přímé řeči). Psáno ich-formou. Autorka přímo oslovuje čtenáře, např.: "Počkej, až se vrátí, čtenáři, dozvíš se to také."
Metafora: Dlouhé vlasy jí vlály kolem hlavy jako stíny.