Sundarban - 3. kapitola

20. května 2012 v 21:36 | Tigris |  Sundarban
Trvalo to trochu déle, ale je tu pokračování. Snad si ještě pamatujete, co se dělo v minulé kapitole. Zavzpomínejte. Přeji hodně inspirace a užijte si četbu. :)

Po stopách tygra
I.
"Opatrujte se," nabádal je Ráma, když se výprava složená ze Shardula, Ryana, Thomase a Samuela chystala vyrazit.
"Dejte si pozor na divoká zvířata. A to především na tygry," radili jim vesničané.
"Mrtvý tygr, dobrý tygr," zamumlal někdo vzadu a několik hlav souhlasně přikývlo.
Shardul se zamračil. "Musíme jet, slunce už je dávno nad obzorem. Ekango, můžeme?"
Společně se odrazili od břehu bidly a malá loďka se s pěti muži na palubě nebezpečně zakymácela. Po obou stranách nehybné řeky rostla hustá zeleň, sklánějící se nad vodou.
Cesta rychle ubíhala a žlutooranžový kotouč na obloze stoupal stále výš. Blížili se do stínu mangrovů. Vzdušné kořeny stromů vyčnívaly nad hladinu a obloukovitě zarůstaly do bahnitého dna. Řeka se natolik zúžila, že se větve téměř dotýkaly jejich plavidla. Kvůli nazelenalému světlu a pološeru působilo prostředí tajemně a nevyzpytatelně.
"Dál už s vámi nemůžu," promluvil po dlouhé době Ekanga. "Takhle jsem vám alespoň ušetřil dlouhou cestu pěšky, kterou však budete muset jít nazpátek."
Zastavil v místě, kde se kořeny zdály prořídlejší a podal jim batohy.
"V pořádku se vrať, chlapče," zamumlal Ekanga a poplácal Shardula po rameni. Trojice fotografů se nejistě rozhlížela po okolí. Ekanga využil příležitosti a podal svému oblíbenci nůž. "Je zasunovací, ne jako naše klasické dýky, vejde se ti do kapsy. Pro všechny případy," mrkl na něj a nasedl do loďky.
S jistým smutkem Shardul sledoval, jak odplouvá jediná známá tvář v této divočině. Ale brzy si připomněl svůj úkol a chopil se vůdčí role.
"Musíme dojít na otevřenější prostranství, kde budu mít větší šanci najít nějaké stopy. Pojďte hned za mnou a…"
"Krokodýl!" vykřikl Samuel, ukázal do vody a začal couvat. Velké šedé tělo zmizelo ve spleti kořenů.
"To byl jen varan," uklidňoval je Shardul, avšak než to stačil doříct, Samuel zakopl a zapadl do bahna. Kolem kotníků se mu vylekaně prohnalo několik rybek.
"Fuj!" otřásl se.
"Varani nejsou pro člověka nebezpeční, pokud je nevyprovokujete," poučoval je jejich průvodce a nevšímal si špinavého Samuela. Pak pohlédl na těžké, nadité batohy, které tahali na zádech, a poznamenal: "S tímhle se vám půjde těžko."
Zanedlouho poznali, jak to myslel. Batohy je samy o sobě příliš netížily, ale zhoršovaly jim chůzi ve složitém terénu. Propadali se do rozměklé půdy a nohy zvedali jen se značnou námahou. Zkroucené kořeny jim překážely v postupu a nutily je měnit směr. Shardul je vedl těmi nejlepšími cestičkami a hustá vegetace postupně ustupovala.
"Musím na chvilku zastavit," oddechoval Thomas a opřel se o strom.
"Ti komáři nás snad sežerou," stěžoval si Ryan a oháněl se rukou po obtížném hmyzu. "Potřebuju si zapálit," zabručel a natáhl se po cigaretách.
Shardul přimhouřil oči a odfrkl. "Už musíme být blízko. Cítím to v kostech."
"Kvůli tvým pocitům tady nejsme, máš hledat fakta."
"Každý správný stopař se řídí svým instinktem."
Otočil se k nim zády a poodešel o kousek dál. Zpozoroval tlupu makaků, sedící na větvích. Našel si skryté místo v trávě a zadíval se na opice. Vzájemně si pročesávali rezavohnědou srst a dlouhýma rukama otrhávali listy. Jeden z nich zpozoroval Shardula, avšak nenásledoval žádný výstražný křik. Zvědavě si ho prohlížel a poté odvrátil červený obličejík k nemotornému mláděti.
"Shardule?!" ozval se Thomasův hlas přes celý les.
Mezi makaky propukla vřava a všichni se shlukli k sobě, dokud možné nebezpečí nezmizelo.
Shardul neochotně opustil svou pozorovatelnu a vrátil se ke skupince.
"Měli bychom si pospíšit. Rychle se stmívá. Obzvlášť v těchto končinách."
II.
Den se chýlil ke konci a čtyřčlenná skupina po únavném pochodu začala pociťovat ospalost. I když slunečních paprsků ubývalo, Shardul nejevil chuť se utábořit.
Ryana znervózňovalo jeho chování, ačkoliv od stopaře nemohl čekat něco jiného. Shardul měkce došlapoval do trávy, občas zastavil, dřepl si k zemi, svraštil obočí a pak pokračoval v chůzi. Jindy nastražil uši, ale zjevně nikdy nezaslechl to, co chtěl, protože pokaždé jen nespokojeně zavrtěl hlavou. Za celou dobu prohodil sotva pár slov, takže si ho Ryan přestal víceméně všímat a věnoval se focení přírody.
Thomas se Samuelem by si pořád stěžovali, kdyby nemuseli šetřit dechem. Věděli, že cesta bude náročná, avšak podcenili zdější podmínky. Doufali, že všechno odbydou rychle, a začínali litovat, že se Ryana rozhodli doprovázet. Něco jako odhodlání a výdrž oba postrádali.
"Stůjte!" zasyčel Shardul.
"Co jsi našel?" zeptal se nedočkavě Ryan a přišel blíž.
"Stopa. Tygří. Tak den stará." Natáhl k němu ruku. "Vezmi si to."
"K čemu mi je hlína?" nechápal.
"To není hlína," zazubil se chlapec. "Čichej."
"Sakra!" vykřikl Ryan a odhodil hroudičku na zem. "Tygří trus?" odhadl znechuceně a otíral si páchnoucí ruku do kalhot.
"Ano, vysušený. Chtěl jsi fakta a ta stopa se mi zdála málo viditelná. Jediným důkazem jsi právě pohrdl," usmál se vítezně Shardul.
Ryan mlčel a potichu zuřil. Pokusil se zklidnit. "Půjdeme dál?"
"To by nemělo smysl," zavrtěl hlavou jejich průvodce. "Už je skoro tma, nic bych neviděl. Postavíme stan a najíme se," rozhodl.
Vybrali kryté místo v bezpečí stromů a rozbili tábor. Nakonec rozdělali i malý ohýnek, který Shardul obložil kameny. Zásobami se snažili šetřit, avšak všichni byli vyhládlí.
"Proč chceš vlastně fotit tygry?" položil nečekanou otázku Shardul.
"Píšu cestopisnou knihu o Bangladéši. Potřebuju získat zážitky a fotografie," odpověděl Ryan.
"Odkud jsi? Z Ameriky?"
"Původem, ale poslední roky žiju ve vašem hlavním městě, Dhace."
"Proč ses nevrátil zpět?"
"Víš, že mi pokládáš stejné otázky jako Thomas se Samuelem?" zamumlal.
Shardul nechal trojici tísnit se ve stanu a sám vylezl na strom. Nebál se, že spadne, byl na takové nocování zvyklý. Spíše by měl obavy usnout dole, když se nedaleko potloukají tygři. Noční vánek mu chladil obličej a hvězdy nad ním držely ochrannou ruku, takže se klidně uvelebil mezi propletenými větvemi a vytáhl z kapsy nůž od Ekangy. Prohlížel si složitě opracovanou bílou rukojeť a ostrou lesklou čepel. Za okamžik ho přemohlo vyčerpání a s myšlenkou na domov usnul.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vesmírná Sestra Khalia Vesmírná Sestra Khalia | 21. května 2012 v 15:55 | Reagovat

úchvatné! :-D Jen dál, jen dál!! :-D

2 Katniss (Secret Ladies) Katniss (Secret Ladies) | Web | 21. května 2012 v 16:07 | Reagovat

Moc hezký blog! :-D Taky mám ráda tygry, bylo by moc fajn mít nějaké malé tygřátko doma :-D  :-D Jinak koukám, že taky píšeš, moc hezká povídka, zaujal mě ten děj ;-) A jména, třeba Shardul nebo Ekanga, ty jsi vymyslela sama, viď? ;-) Moc hezké, máš dobrou fantazii :D Kdybys navštívila můj začínající blog, byly bychom s adminkou moc rády, ale zase nechceme dělat reklamu :-P  :D

3 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 22. května 2012 v 12:49 | Reagovat

Ani třetí díl nezklamal :-) Píšeš fakt pěkně, už teď jsem v očekávání dalšího dílu ^^

4 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 22. května 2012 v 12:50 | Reagovat

[2]: Katniss? Podle Katniss Everdeen z Hunger Games, nebo ne? :D

5 Katniss (Secret Ladies) Katniss (Secret Ladies) | Web | 22. května 2012 v 18:22 | Reagovat

[4]: Jop... :-D Když už se konečně najde hrdinka filmu, která by mi byla sympatická :D

6 Ellie von Blanchet Ellie von Blanchet | Web | 22. května 2012 v 18:25 | Reagovat

Fíííha, těším se na další ;-)

7 Metalová princezna Metalová princezna | Web | 22. května 2012 v 20:32 | Reagovat

Chci další díl.:DFakt super.:)

8 Liss Liss | Web | 22. května 2012 v 20:39 | Reagovat

Bezvadná kapitola. Z těch "cizích" se mi chce brečet smíchy. Ale vím, že já bych se chovala stejně :-D

9 Tigris Tigris | 23. května 2012 v 14:46 | Reagovat

Prý další díl! :D Já tak pracně smolím jednu kapitolu a hned mám psát dál? Fůů.:D
Samozřejmě děkuji mnohokrát, jsem ráda, že se příběh líbí. :)

[2]: Ne, jména jsem sama nevymýšlela. Taková jména v Bangladéši opravdu normálně používají. :) Snažím se, aby prostředí co nejvíce odpovídalo skutečnosti. Samozřejmě je těžší psát o místě, které jsem v životě nenavštívila, ale s trochou studia parku Sundarban nemám problém vžít se do této exotické atmosféry. :)

10 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 23. května 2012 v 15:11 | Reagovat

Jo! Dál dál dál dál dál! :D

11 Metalová princezna Metalová princezna | Web | 28. května 2012 v 19:43 | Reagovat

Kdy bude další díl?:D:P

12 Jiand Jiand | E-mail | Web | 11. června 2012 v 20:51 | Reagovat

Jé bezva. Jsem rád, že zatímco jsem byl ve Franici, tak se tu objevila další část, protože by mne mrzelo, kdyby ne... Byla dobrá :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama