Sundarban - 2. kapitola

18. dubna 2012 v 20:21 | Tigris |  Sundarban
Přišla jsem na to, že týden je optimální doba, za kterou stihnu napsat kapitolu. Už se mi daří najít si čas. :) Jinak stále prosím o vaše hodnocení, každý názor, jenž má hlavu a patu je dobrý. :) Mějte se krásně a přeji příjemné počtení. :)

Seznámení
I.
Mlha stoupala od řeky a halila vesnici probouzející se do nového rána. Ptactvo na sebe cvrlikavě upozorňovalo z banánovníků a mangovníků rostoucích podél neupravené cesty, která se vinula od řeky přes celou osadu. Kolem ní se krčily malé chaloupky z bambusu a střechou z dlouhých palmových listů.
Domorodci v barevném oblečení už se měli čile k práci, jež nešla odložit. Ženy se džbány na hlavách zamířily k nedaleké studni pro vodu. Jiné opravovaly potrhané rybářské sítě a další se odcházely postarat o pole. Dospívající dívky se buď staraly o nejmladší děti, nebo se vypravily do lesa na dřevo. Muži vyrazili k řece, aby se připravili ke každodennímu lovu ryb. Každý měl svůj úkol, bez něhož by tamní společnost nikdy nefungovala správně a jako celek.
Potom, co se všichni rozprchli různými směry, se vesnička téměř dokonale vylidnila. Ale na větvi vysokého stromu seděl za hustým listovým ukrytý sedmnáctiletý chlapec a bedlivě sledoval dění pod sebou. Nedbale houpal nohama a poslouchal zvuky z okolí. Pokřikování mužů, chrastění sbíraného dřeva, přežvykování bílé kozy, jež se pod ním pásla, bzukot včel i tiché plácání bosých nohou do suché hlíny, blížící se k němu.
Přitiskl se ke kmenu stromu, až jeho hnědá pokožka splynula s kůrou, a ani nedutal.
"Shardule?" volal ho známý hlas. "Kde jsi?"
V tom se Shardul odrazil od větve a jako kočka dopadl před přítele na zem. Hossan se lekl tak, že ztratil rovnováhu a svalil se do trávy.
Shardulovi se na tváři usídlil úšklebek. "Hledal jsi mě?"
"Kvůli tobě jsem si narazil zadek!" obvinil ho Hossan, přijal nabízenou ruku a vytáhl se na nohy. "Myslel jsem, že volný čas využiješ líp. Máš štěstí, že tě má Ekanga tak rád a vzal to dnes za tebe."
"Baví ho plavit se po vodě, stejně jako mě."
"A co je dneska v plánu?"
"Rybaření," odpověděl Shardul a rozběhl se k řece dřív, než Hossan stačil zareagovat.

Shardul zabořil prsty u nohou do mlaskavého bahna na břehu. Loď se už pohupovala na hladině a rybáři se připravovali.
"Jdeš s námi?" zavolal na něj Ráma.
Shardul se kousek musel brodit a pak vylezl na palubu. Hossan už dorazil také.
Rybářské plavidlo pomalu vyplulo proti proudu. Obrovští komáři je štípali do kůže a ačkoliv bylo časné dopoledne, teplota a vlhkost vzduchu dramaticky narůstaly.
Zastavili se uprostřed řeky a rozhodili sítě. Vypustili cvičené vydry, aby jim naháněly ryby.
"Tahejte!" poručil Ráma a se společným heknutím a táhnutím přeplněná síť dopadla k jejich nohám.
Vydry odměnili několika rybami. Malá hnědá zvířátka spokojeně splývala na zádech a v tlapičkách držela mrskající se úlovek.
Shardula inteligence těchto tvorů nepřestávala udivovat a Hossan mu dal za pravdu. Ostatně Hossan s ním souhlasil téměř ve všem. Byl jako jeho bratr. Vyrůstali spolu, ale přesto se Shardul obvykle choval jako vůdce a on ho následoval, což mu ovšem nevadilo, jelikož obdivoval názory a nápady svého nejlepšího kamaráda. Naštěstí Shardul stále udržoval v jejich vztahu rovnost a nesnesl by, aby se Hossan cítil podřízený.
V dálce se objevil černý stín, rychle se zvětšoval a Shardul i Hossan brzy poznali, že se jedná o loďku se čtyřmi cestujícími.
"Vždyť to je Ekanga!" vykřikl Shardul.
"Co myslíš, koho veze?"
"Nejlépe se zeptat," usmál se a naladil na angličtinu. Naučil se ji, když před rokem přijeli Angličani s ušlechtilými záměry a jali se učit domorodce svůj jazyk. Ekanga se tehdy také přidal, takže se najednou mezi šestnáctiletými dorostenci objevil sedmdesátiletý stařec. Měli ovšem co dělat, aby s ním udrželi tempo, jelikož se rozhodně nenechal zahanbit a ve třídě patřil k nejlepším.
Konečně je proud donesl až k rybářům. Ekanga je srdečně pozdravil a cizince jim představil jako Ryana, Thomase a Samuela. Všichni tři se tvářili zaraženě a seděli v malinké loďce namačkaní vedle sebe.
Shardul s úsměvem odvrátil hlavu a Ekanga se bidlem odrazil ode dna směrem k vesnici.
II.
Shardul seskočil z lodi do mělčiny tak prudce, až se bahnitá voda nadzvedla a pocákala Hossana.
"Počkej! Kam letíš?" volal na něj kamarád a následoval jeho mizející postavu.
Shardul se však toužil seznámit s cizinci, protože vždy chtěl poznávat lidi mimo jeho domovinu. Zajímalo ho, jak se chovají, jak mluví a hlavně proč tu jsou.
Uviděl je usazené ve stínu stromů u jedné z chatrčí.
"Zpomal, chlapče," mírnil ho Ekanga, "Trocha trpělivosti ti neuškodí."
"Jen ho nechte," zasmál se Ryan. "Když jsem byl mladý, taky jsem měl tolik elánu. Ale copak bys chtěl?" obrátil se na Shardula.
"Nepotřebujete nějak pomoct?" vychrlil.
"Hledáme stopaře," ozval se Thomas.
"Tak to jste na správné stopě," zazubil se Shardul. "Co chcete stopovat?"
"Tygry. Víš, co je tohle?" ukázal na fotoaparát.
Shardul přikývl. "Foťák. Viděl jsem to u turistů. Znám místo, kam tygři chodí. Dovedu vás tam," slíbil. "Budete mít ty nejlepší záběry. Víte, ono moje jméno v překladu znamená tygr."
"To je skutečně zajímavé," prohlásil Ryan bez špetky nadšení. Zamračeně si ho prohlédl. "A určitě tam trefíš?"
"Divím se, že pochybujete," ohradil se. "Ekanga vám potvrdí, že lepšího v okolí nenajdete."
"A taky zbrklejšího a tvrdohlavějšího," pousmál se stařec. "Ne, nebojte se, on vás zavede, kam potřebujete. Ručím za něj."
"Tak kdy vyrážíme?" zeptal se sebejistě.
"Zítra ráno."
Ekanga se zamyslel. "A chtěl bys, aby někdo šel s tebou? Třeba Hossan?"
"Hossan by nechtěl jít. Nemá takovou…důvěru jako já," kývl k příteli, držícímu se v uctivé vzdálenosti od jejich skupinky. "Zvládnu to sám."
Po této dohodě Ekanga zbystřil. "Myslím, že ženy se vrací. Bude oběd."
K jídlu byly čerstvě ulovené ryby. Vesničané utvořili kruh kolem cizí trojice, jež se v záplavě domorodců necítila zrovna ve své kůži.
Kladli jim otázky týkající se všeho, co je napadlo, od cestování, dění v hlavním městě Dhace, až nakonec zase došla řeč na tygry. Celkově k nim vesničané neměli zrovna ten nejlepší vztah. Někteří je nazývali lidožrouty, jiní byli především rádi, že zůstávají v divočině a nepletou se jim do života. A další, jako Ekanga nebo Shardul, je považovali za obdivuhodné tvory, které stojí za to pozorovat. To byl jeden z důvodů, proč se Shardul tak náruživě přidal k Ryanově výpravě. Ale trochu ho mrzel postoj, který zaujímal Hossan. Snažil se Shardula odradit, ba dokonce donutit zůstat doma. Bál se, že ztratí přítele a že se mu tam s neznámými lidmi něco stane. I přes to všechno nemohl ignorovat fakt, že Ekanga mu cestu povolil. A názor hlavy vesnice a Shardulova vychovatele, nemohl brát na lehkou váhu.
Každopádně nikdo neměl zásadní námitky a cestovatelé stopaře potřebovali. Bylo rozhodnuto.

Shardulovi se v očích odrážely zářící hvězdy na obloze. Přemítal, jaké dobrodružství ho čeká. Uslyšel za sebou šoupavé kroky. Zamžoural do tmy.
"Ekango?"
"Noc je tichá, poklidná," zamumlal starý muž a sedl si vedle něj. Položil mu ruku na rameno a starostlivě se mu zadíval do očí. "Dávej na sebe pozor, chlapče. Buď ostražitý. Nezapomeň, že v případě nouze je Příroda ta nejlepší ochránkyně. Řiď se svým instinktem a mysli na to, co jsem tě naučil."
"Já vím. Budu."
Ekanga mu pevně stiskl paži a s povzdechem se zadíval na dorůstající měsíc.


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Krona Krona | 18. dubna 2012 v 21:43 | Reagovat

Awesome. This story has a real spirit and it's simply genious, ups my wrong not simply beatifully. You have to write another chapter and I'll be waiting for it, very impatient. Hurry up! Please.

2 Vesmírná Sestra Khalia Vesmírná Sestra Khalia | Web | 19. dubna 2012 v 14:30 | Reagovat

To je hustodémonicky krutopřísnýý! :-D :-D honééém další kapitolkůůů :D ♥♥♥ fakt to hltám :-D

3 Metalová princezna Metalová princezna | Web | 20. dubna 2012 v 7:48 | Reagovat

Je to hodně dobrý.:))
Přiznám se,že mi chvilku trvalo,než jsem se dostala do děje,ale pak super!!♥

4 Jiand Jiand | E-mail | Web | 23. dubna 2012 v 19:52 | Reagovat

Krásně se do toho člověk dokáže ponořit a zažrat, že ho pak strašně mrzí, že už je konec (například: já). Podle konce to vypadá, že na nás chystáš něco hodně dobrého, takže už se nemůžu dočkat :-).

5 Liss Liss | Web | 24. dubna 2012 v 8:05 | Reagovat

Jsem trochu zaspala, a když jsem se znovu objevila na tvém blogu, je tu nová kapitolovka. Zatím vypadá opravdu zajímavě takže směle pokračuj. :-)

6 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 13. května 2012 v 8:44 | Reagovat

Víc, víc, víc, víc! Naprosto nekriticky to žeru ♥ :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama