Nadaní 2 - kapitola 8.

30. října 2011 v 16:36 | Tigris |  Nadaní - 2. série
Upozorňuji, že tohle je nejspíš předposlední kapitola Nadaných.

Seděla jsem opřená o strom a nechala si proklouzávat trávu mezi prsty.
"Richarde?"
"Copak je, Emo?"
"Jaké je vlastně tvoje nadání?"
"Vy to vlastně pořád nevíte, že?" obrátil se na mě a Davida.
"Jinak bych se neptala."
"Hmm," zamyslel se, "Říkejte tomu třeba zvýšená intuice. Díky ní jsem vás našel na Kubě a ostatně mi už mnohokrát zachránila život. Dokážu vytušit některé věci. To však neznamená, že umím předpovídat budoucnost!" zasmál se, "Nechávám se vést instinktem."
Otevřela jsem pusu, abych mu odpověděla, ale vyrušila mě osoba, kterou jsem teď, když jsme s Davidem zažehnali hádku, nechtěla vidět.
"Ahoj, Anet," zabručela jsem odevzdaně.
Zářivě se na mě usmála. "Můžu si na chvilku vypůjčit Davida?"
Nejspíš to bylo myšleno jako řečnická otázka, chystala jsem se i přes to odpovědět a ne nijak mile.
"Už jdu," řekl rychle David a vhrnul po mně varovný pohled.
Richard mě zadumaně pozoroval. "Myslím, že nemáš důvod žárlit."
"Důvod se vždycky najde," zamumlala jsem a dál sledovala Davida povídajícího si s Anetou kousek od nás, ale dostatečně daleko, abychom je neslyšeli. David vypadal po jejích slovech potěšeně a... vděčně. Usmíval se. Pak ji lehce objal a vrátil se k nám.
Tázavě jsem na něj pohlédla.
Pokrčil rameny. "Něco mi objasnila."
"Co?" vyhrkla jsem.
Jen se zasmál a zavrtěl hlavou. Vypadal najednou mnohem veselejší a mě to zlobilo, protože za náhlou změnu nálady zjevně mohl rozhovor s Anet.
Richard radši nakousl jiné téma. "Myslím, že už byste se měli dozvědět, k čemu vůbec je Společenství. Dozvědět se, co vlastně dělá, o co se snaží už od doby jeho vzniku."
Okamžitě si plně získal moji pozornost. Kolem jakoby vše ztichlo a soustředilo se jen na něj.
"Nepochybně si pamatujete," začal, "jak vás Rada přenesla k sobě do temné kruhové místnosti. Já si na to vzpomínám až moc dobře. Nejdřív vás chtěli zabít. Pak se rozhodli pro "milost" a nabídli vám život ovšem každému zvlášť, odděleně, bez sebe, jako byste se nikdy nepotkali. Normální život jaký byste měli žít, kdyby nebyla Rada nebo Nadaní. Pro Emu by nebyl žádný David a pro Davida by neexistovala Ema."
"Vy jste odmítli, avšak i kdybyste přijali, neminula by vás smrt. Vše to bylo jen laciné divadýlko pro jejich zábavu."
Zhluboka se nadechl. "Naše plány se odvíjí od jejich plánů. Obrátíme jejich zlo proti nim. Uděláme z nich obyčejné smrtelníky bez schopností a dlouhého života. Celý problém byl, že jsme nevěděli, jak přesně to dělají. Nyní to víme. Bylo těžké a zdlouhavé vše vyzvědět, jelikož klíč ke všemu měl Vladimir, jejich vůdce. Spadli jste do celého kolotoče událostí jen kvůli nalezení deníku Eleonory, tvojí babičky, Emo. Nebýt toho Janda by vás neudal Radě. Co se stalo, stalo se. Máte možnost nám pomoci. Zúčastníte se našich plánů? Jste si vědomi všech možných nebezpečí?"
Podívala jsem se Davidovi do očí a poznala jsem, že máme na jazyku stejnou odpověď.
"Ano," prohlásili jsme unisono.
"Když už jsme tady," dodala jsem.
Ostatní členové Společenství se před námi shromáždili a kývli na pozdrav. Ta chvíle v sobě měla něco obřadného a vážného.
"A kdy?" přerušil ticho David.
"Zítra. Řeknu jim, že jsem nalezl skupinu lidí, která se proti nim bouří. Sami vlezou do pasti. Budeme mít jen jeden pokus."
Usadili jsme se na zem a probírali podrobnosti zítřejšího dne až do večera, kdy jsme s napruženými nervy neklidně usnuli.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 odrian odrian | Web | 30. října 2011 v 19:08 | Reagovat

juhůů, jsem první :-D
ale k věci:
je to dobrý, fakt
obdivuju tě jak to dokážeš udělat tak dlouý ???  :D
já se k tomu snad taky dopracuju, a díky za inspiraci ;-)

2 Vesmírná Sestra Khalia Vesmírná Sestra Khalia | E-mail | Web | 30. října 2011 v 19:41 | Reagovat

Supr kapitola, moooc se těším na další!! Honeeem pokráčko!! :-D  :-D  :-D

3 Liss Liss | Web | 31. října 2011 v 19:11 | Reagovat

Huh, super!
Jakože fakt předposlední?!

4 BíBí BíBí | Web | 31. října 2011 v 21:04 | Reagovat

Krásný, napínavý. A těším se, jak to dopadne. :-)

5 odrian odrian | Web | 1. listopadu 2011 v 14:04 | Reagovat

jo eště něco
je to fakt hezký a ahoj,¨
je neim s tu? jsem vůůl ja vim, jen, že si nic nekomentovala ;-)

6 Tigris Tigris | 1. listopadu 2011 v 15:51 | Reagovat

Díky všem.
[3]: Ano. Jako předposlední.
[5]: O čem to sakra mluvíš? :D

7 BíBí BíBí | Web | 2. listopadu 2011 v 15:03 | Reagovat

Erin si vyzula boty na podpatku, protože jí tlařily :-D Asxi jsem to špatně podala. To se omlouvám. ;-)

8 Tigris Tigris | Web | 2. listopadu 2011 v 15:06 | Reagovat

[7]: To už je jedno. :D

9 Ebolin Ebolin | Web | 2. listopadu 2011 v 19:31 | Reagovat

pěkný blog a ta povídka je vážně senzační ;-)

10 Ebolin Ebolin | Web | 3. listopadu 2011 v 16:11 | Reagovat

Vidíš, to mi nedošlo...no, to jo, ale já to myslela jako že má nudný život. Je to sice událost že jí zabila tátu, ale pro ní to po dlouhé době nic moc neznamenalo. Jo, vzhlížela, moc divný i na mně...no to je už jedno... ;-)

11 Ebolin Ebolin | Web | 3. listopadu 2011 v 19:33 | Reagovat

Co se adresy týče, stejně bydlím v ulici, ze které náš dům neni ani vidět ;-) a půl česka neví kde je hrdlív :-D

12 Jiand Jiand | E-mail | Web | 4. listopadu 2011 v 20:41 | Reagovat

Pokračuje to bezvadně a docela napínavě. Stupňování, vím... :-). Štěstí snad jen je to, že jsem se sem dostal až teď, takže poslední kapitolka už je zveřejněná :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama