O perníkové chaloupce

12. srpna 2011 v 18:34 | Tigris |  Pohádky podle Tigris
Tentokrát jsem název pohádky nezměnila a námět se nebude týkat pervitinu, jak by se u mě dalo možná čekat. Taky budu od zítřka asi týden pryč, ale přednastavím V ohrožení magie - kapitolu 5. Jestli máte nějaké připomínky, rady nebo názory, tak si je v podobě komentářů velice ráda přečtu. Tak čtěte, komentujte a mějte se krásně.

Na okraji lesa stál dům, ve kterém žil dřevorubec se svojí rodinou. Jednou mu umřela žena a zůstal sám se svými dvěma dětmi, Jeníčkem a Mařenkou. Brzy se oženil znovu, aby děti měly matku a ženský vzor. Nemohl vybrat hůř. Macecha děti nesnášela a chtěla se jich co nejdříve zbavit jako obtížného hmyzu. Zanedlouho, když její manžel odjel do města, se jí takové příležitosti dostalo.
"Jeníčku! Mařenko!" volala je. Sourozenci se po sobě nejistě podívali, ale přišli k ní.
"Půjdeme spolu do lesa na jahody. Vezměte si džbány a vyrazíme." Usmála se. Děti před tou maskou laskavosti ucukly. Byly mnohem vnímavější, citlivější a prozíravější než mnozí dospělí. Nemohly však odporovat.
Zavedla je doprostřed hlubokého lesa a tam se zastavila. Najednou vytáhla dlouhý nůž a vrhla se na Mařenku. Mařenka vypískla a džbánem uhodila macechu po hlavě. Ta se omráčená svezla do hlíny mezi střepy.
"Co budeme dělat?" zašeptal vystrašeně Jeníček.
"Musíme ji tu nechat, vrátit se domů a všechno říct tatínkovi," řekla rozhodně Mařenka. Už protože byla jeho starší sestra, věděla, že má povinnost se o bratříčka postarat a dovést ho v pořádku domů. Ačkoli byla zděšená z toho, že se jí macecha pokusila zabít, zachovala si chladnou hlavu.
Děti věnovaly poslední pohled bezvládné postavě u svých nohou, vzaly se za ruce a snažily se najít cestu zpět. Bloudily až do večera. To už Jeníček nevydržel a vybuchl:
"To jsme za sebou nemohli házet drobečky chleba?"
Mařenka nevěřícně zavrtěla hlavou. "Jsi normální? Stejně by je ptáci sezobali."
Jeníček se chystal protestovat, ale jeho sestra vykřikla: "Podívej! Světlo!"
S nadějí, že jim tam někdo pomůže, se vydali ke světýlku. Ani si nevšimli, že v této části lesa nespatřili jediné zvíře a že les podivně ztichl a potemněl
Pak se před jejich zraky vynořila chaloupka, ale ne ledajaká. Byla celá z perníku. Tolik sladkostí děti chudého dřevorubce v životě neviděly. Hladový Jeníček se k chaloupce hned rozběhl a začal okousávat perníkový trám dveří.
Mařenka potichu zasyčela: "Vrať se zpět! Kde jsi to viděl; ohlodávat lidem dům?!"
V tu chvíli vyšla ze dveří postava s kápí přes hlavu a zaskřehotala: "Pojďte dál. Dám vám najíst."
Mařenka nedůvěřivě couvla, ale Jeníček už zmizel vevnitř. Nemohla ho tam nechat samotného, tak obezřetně vešla dovnitř za postavou v kápi. V chaloupce byla obrovská cihlová pec, postel a stůl, ze kterého kapala nějaká červená tekutina. Potom její pohled padl na Jeníčka, jemuž pod krkem tiskla nůž až příliš známá osoba. Obyvatelce chaloupky totiž spadla kápě a odhalila obličej macechy - čarodějnice. Zlověstně se usmívala a v krátkých kudrnatých vlasech jí stále zůstávaly kousky střepů ze džbánu.
"Pohni se a tvůj drahý bratříček skončí s čepelí v krku," vyhrožovala.
Mařenka ztuhla.
"Tak je to správně, děvče," pochválila ji. Mařenka doufala, že jí začne vykládat důvody svého počínání, ale čarodějnice měla toho všeho dost a chystala se ubohého Jeníčka podřezat jak podsvinče.
Z ničeho nic do světnice vrazila žena s dlouhými rusými vlasy. Bleskově zhodnotila situaci a bez okolků hodila po maceše nůž. Ten se jí neomylně zabodl mezi oči. Pár kapek krve dopadlo na Jeníčkovu tvář a pak se macecha skácela nazad na podlahu. Jakmile si chlapec uvědomil, že je volný, rozběhl se k sestře a objal ji kolem pasu.
Jejich zachránkyně se rozpovídala: "Jmenuji se Hana a ona," ukázala na mrtvolu, "byla moje sestra. Věděla jsem, že je nebezpečná, tak jsem ji dlouhá léta hledala. Chtěla jsem ji jen ukrýt před světem, nečekala jsem, že ji potká takový konec a navíc mojí rukou." Zmlkla a zamyslela se. "Odvedu vás domů," řekla nakonec.
Děti si oddechly a trvalo jim dlouho, než se přenesly přes události v perníkové chaloupce. Nakonec s tatínkem a jeho novou manželkou Hanou žili šťastně až do těch neblahých, strastiplných událostí, o kterých tento příběh již nevypráví...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jiand Jiand | E-mail | Web | 13. srpna 2011 v 10:43 | Reagovat

Kampak mizíš? :-)

2 LadyMucQ LadyMucQ | 14. srpna 2011 v 17:33 | Reagovat

Nechápu lidi který neumí dělat design a přesto si založí blog =D....je to přímo směšný...to že dáš pozadí a všechno černý a na to dáš oranžový a žlutý písmo...neni nic ! ;)

3 LadyMucQ LadyMucQ | 14. srpna 2011 v 17:34 | Reagovat

[2]:Nic proti ,lae je to trapný a ubohý ;)

4 Příšerka s.r.o. Příšerka s.r.o. | Web | 14. srpna 2011 v 18:17 | Reagovat

[2]: Nechápu lidi, kteří neumí češtinu a píší komentáře.
Dále nechápu lidi, kteří soudí jen podle vzhledu. Hlavně ty, kteří se nemůžou zamyslet (už podle té přezdívky odhaduji, že myslet tohle stvoření opravdu neumí), a dojít k závěru, že chyba není vždy na druhé straně.

Tento blog má krásný design.

Jediný, kde je tu trapný a ubohý, je nějaká puberťačka, jenž si snaží vylévat svoje komplexy na druhých. Jdi radši na facebook a piš si statusy, co právě děláš, mucq! :D

Mimochodem, Tigris, ta pohádka je super :)

5 Vesmírná Sestra Khalia Vesmírná Sestra Khalia | 15. srpna 2011 v 19:07 | Reagovat

Ta pohádka je famózní! Ta poslední věta mě dostala, stejně jako celá pohádka, opět nezklamala! =3 Výborně Týgo!! :D ;)

[2]: Ehm.. Oo Děláš si srandu? Já k tomuhle ubohýmu komentování nemám co dodat, protože bych se opakovala po Příšerce s.r.o. ... OMFG!!! Raději zalez, Nejprve se podívej NA SVŮJ TZV. "BLOG" S TZV. "DESIGNEM", A PŘESTAŇ SI VYLEJVAT KOMPLEXY NA MÝCH KAMARÁDKÁCH!!!

6 Vesmírná Sestra Khalia Vesmírná Sestra Khalia | 15. srpna 2011 v 19:08 | Reagovat

Tož jsem tu LadyMucQ pěkně setřela...
http://milkcoffe.blog.cz/1108/jsou-stale-lide#komentar92809503
Přesvědčte se sami :-D  :-D  :-D

7 Tigris Tigris | 21. srpna 2011 v 20:29 | Reagovat

[2]: Myslím, že je zbytečné na tento komentář nějak reagovat, protože komentáře na tvém blogu (a i tady u mě) to skvěle vystihují. :-P

[6]: Trefa do černého, Khalio! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama