Nadaní 2 – kapitola 4.

8. srpna 2011 v 19:19 | Tigris |  Nadaní - 2. série
Po dlouhé době přidávám další kapitolu. Doufám, že se alespoň trochu povedla.

Leželi jsme s Davidem vedle sebe v altánku. Nazí.
Přemýšlela jsem, kolik se toho v mém životě stalo za tak krátkou dobu.
Jak dlouho tu budeme moct zůstat, než nás Rada vystopuje?
"Davide?" zašeptala jsem.
"Hm?" Otevřel oči a podíval se na mě.
"Jen mě napadlo, jestli by jsi nás nemohl před Radou zamaskovat iluzí?"
"Jak to myslíš?"
"Že bys nám vytvořil nové obličeje, novou identitu. Pouze pomocí tvého nadání."
"Samozřejmě by to šlo. Bylo by to však k ničemu, protože nedokážu udržet iluzi příliš dlouho. Je to vysilující, stejně jako použití jakéhokoliv daru."
"To se budeme navěky skrývat?"
Otočil se na bok a pohladil mě po tváři. "Vzpomínáš na deník své babičky?"
Přikývla jsem. Ačkoliv ne všechny strany byly čitelné, přečetli jsme si, jak potkala dědečka, objevila nadání, otěhotněla a přišla na tajemství Rady. Za to zaplatila ona i dědeček životem.
"Snažili se je zastavit. Měli plán. Nakonec se jim to nepovedlo, ale věřím, že je šance Radu porazit." Usmál se a zamumlal: "Naděje umírá poslední."
"Takže potřebujeme přijít na ten plán? Jak?"
"To zatím nevím. Ale přijdeme na to," řekl zarytě.
Odmlčeli jsme se. Pak jsem se rozhodla ticho přerušit. "Půjdeme?"
Začali jsme se oblékat a za pár minut jsme šli ruku v ruce z kopce dolů. Slunce zapadalo a do mraků kreslilo červenými, oranžovými a růžovými odstíny. V okolí vládl klid. Můj klid však narušoval strach a pochybnosti. David vypadal naprosto v pohodě a usmíval se.
Procházeli jsme kolem stromů, které postupně řídly, až jsme měli na dohled moře. A tam na hranici pláže a exotického lesa stál Davidův dům. Byl z poloviny ve stínu stromů. Měl pouze přízemí a velká okna, některá sahající až k zemi. Na bílém nátěru domu slunce vytvářelo vlastní barvy, takže byl naoranžovělý. Odvedl mě dovnitř. Vybavení bylo moderní a interiér ovládala bílá a odstíny hnědé.
David pozoroval mé reakce. Usoudil, že se mi tu líbí.
"Jak to, že je tu tak čisto?" divila jsem se. Vždyť tento dům už kdovíkolik let nikdo neobýval.
"Zatímco jsi po přemístění spala, já jsem si párkrát zatelefonoval a vše zařídil. Máme tu dokonce jídlo."
Jakmile to dořekl, přepadl mě hrozný hlad. Poznal to na mě a ukázal, kde je kuchyně.
Potom někam odešel. Po chvilce přemýšlení jsem se rozhodla pro špagety s masem.
David se vrátil, až když bylo jídlo hotové. Chtěla jsem ho položit do jídelny na stůl, ale zadržel mě, vzal mi talíře z rukou a zamířil ven. Zvědavě jsem ho následovala.
Před domem na pláži nachystal deku a položil na ni talíře. Kolem deky do písku upevnil pochodně. Sedli jsme si, začali jíst a povídali.
Hvězdy téměř nebyly za mraky vidět a měsíc byl v novu. Vtom se spustil prudký déšť a po nebi sjel blesk. Hrom.
Se smíchem jsme rychle vzali věci ze země a vběhli do domu.
Na pohovce seděl neznámý muž.
"To je člen Rady!" vykřikl David. Zmobilizovala jsem své síly a chystala se zaútočit.
Muž vyskočil z pohovky. "Neútočte." Otočil se na mě a řekl: "Jsem tvůj děda, Emo."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bezejmenná Bezejmenná | Web | 8. srpna 2011 v 19:45 | Reagovat

Tak před chvíli jsem přečetla i přechozí kapitoly a je to skvělý :)! Je to sice "II. série", takže mi smysl pořád trochu uniká, ale i tak se mi předchozí, i tato kapitola líbili. Určitě si jednou najdu čas na čtení i prvního dílu :)

2 Tigris Tigris | 9. srpna 2011 v 10:02 | Reagovat

[1]: Díky moc, jsem ráda, že se líbí. :-)

3 Vesmírná Sestra Khalia Vesmírná Sestra Khalia | Web | 9. srpna 2011 v 13:36 | Reagovat

Pecka!! jako vždycky, ty naše geniální tygří dítě XD

4 Jiand Jiand | E-mail | Web | 9. srpna 2011 v 23:51 | Reagovat

Tady mě má někdo rád <3 :-). No a teď ke kapitolce. Ta byla výborná, jak se zdá, máš ještě pár es v rukávu. A děláš takový ty konce na zabití... :D. Mimochodem, to by byl hroznej trapas, kdyby je našla Rada ve chvíli, kdyby byli nazí. :D
P.S. Já vím, vyznělo to perverzácky, ale víš, co myslím 8-)

5 Tigris Tigris | 10. srpna 2011 v 11:03 | Reagovat

[3]: Díky, ale nepřeháněj :-D

[4]: To by teda trapas byl, ale myslíš si, že bych byla schopná jim takovou pohodičku přerušit? :-D Díky

6 Jiand Jiand | E-mail | Web | 10. srpna 2011 v 14:00 | Reagovat

[5]: U tebe člověk nikdy neví :D

7 Bezejmenná Bezejmenná | Web | 10. srpna 2011 v 17:08 | Reagovat

Díky moc za pochvalu :).
Ano, měla jsem tam překlep (I mi občas vynechává - džus v klávesnici, co dodat) :-D, ale už jsem to opravila :))

8 MadameBijou MadameBijou | Web | 10. srpna 2011 v 20:47 | Reagovat

Je to moc pěkné čtení. Postupně si projdu i ty předchozí kapitoly. Líbí se mi to.

9 MadameBijou MadameBijou | Web | 11. srpna 2011 v 11:10 | Reagovat

Díky. To já jsem taky nešikovná. Všechno vyrábí mamka. Já jen propaguju.:-)

10 MadameBijou MadameBijou | Web | 11. srpna 2011 v 11:17 | Reagovat

A pro Vodnáře je například Jaspis, Akvamarín, Křišťál, Topaz... Je toho povíc.

11 Passion Passion | Web | 11. srpna 2011 v 11:18 | Reagovat

Na úplne všetky kapitoly by som asi nemala čas, ale to čo som zatiuaľ prebehla bolo skvelé! Troška v tom mám stále zmätok, ale to sa ďalšími kapitolkami určite vynahradíí! :-)Úžasná poviedka!

12 Leana Kailien Leana Kailien | 11. srpna 2011 v 21:10 | Reagovat

To místo bylo ještě kouzelnější a určitě se mnou tu taky počítej. Ráda se sem budu vracet.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama