Vražedná krása

17. května 2011 v 17:11 | Tigris |  Povídky
Tato povídka je věnována Pantheře k narozeninám.
Jinak děkuji za všechny komenty a prosím komentujte dál.

r. 1761, Karibik
Kapitán Northam se procházel po pláži. Jeho loď kotvila v přístavu a posádka odpočívala. Procestovali celý svět, neúnavně pracovali pro Britské královské námořnictvo a i přes zjevné mládí kapitána Northama dosáhli už mnohých úspěchů.
Teď kapitán při večerní procházce přemýšlel o tom, že ho cestování začíná pomalu unavovat, když najednou spatřil ve vlnách ženu. Upřeně ho pozorovala a připlavala blíž. Northam zadržel dech. Ve světle dorůstajícího měsíce uviděl, že ta žena má rybí ocas. Dosud slyšel o mořských pannách jen samé neuvěřitelné báchorky od starých námořníků, ale teď viděl jednu skutečnou mořskou vílu a navíc nepředstavitelně krásnou. Měla vlasy barvy medu, nádherné rysy obličeje a jak si všiml, nahá ňadra. Její ocas postupně začínal od podbřišku a na konci se rozdvojoval do písmene v.
Northam přišel až na kraj moře, co nejblíže k ní. Užasl, když promluvila krásným zvučným hlasem: "Tohle je moje moře, kapitáne."
"Já ti ho nechci brát," ohradil se, "chci se s tebou vídat."
Nevěděl, co ho to popadlo, ale její krása ho uchvátila. Mořská panna se rozesmála zvonivým smíchem, ale pak řekla: "Proč ne. Jmenuji se Nairi."
Od toho večera se s Nairi scházel každý den. Zamiloval se do ní hned po druhém setkání. Bohužel to byl cit nestálý a nepředvídatelný, stejně jako Nairi. Začal po ní bezmezně toužit a také jí o svých citech všechno řekl. Nairi se jen usmála. Nemohla ji překvapit žádná mužská reakce na ni, protože mužů poznala až příliš mnoho. Ráda na ně vzpomínala; byla jim vděčná. Řekla mu: "Jestli chceš být pořád se mnou," horlivě přikývl, "tak sem přijď zase zítra a přidáš se k našemu podmořskému světu," řekla jemně.
Zalekl se, ale když uviděl světlo v jejích očích, odhodlal se: "Pro tebe všechno, Nairi."
Příštího dne večer zase přišel na pláž. Na vlnách u břehu se houpala malá loďka, tak pro jednoho člověka. Nairi tam už byla a ukazovala mu, ať si do loďky nasedne. Northam ji poslechl a pádloval za ní. Zavedla ho k útesu uprostřed moře. Vlny do něj tiše narážely.
"Musíš mě vynést," požádala ho Nairi a ukázala na schůdky, vedoucí nahoru na útes. Kapitán ji vzal do náručí a pomalu ji nesl po kluzkých schůdcích. Nahoře bylo malé jezírko plné vody. Posadil ji na okraj jezírka a ona mu řekla, aby si sundal oblečení a ponořil se do vody v něm.
Kapitán se nevyptával na to, jak se má přidat k podmořskému světu, protože Nairi mu předtím naznačila, že se nemá vyptávat a on jí neochvějně věřil.
"Musíš ponořit i hlavu, lásko," pobídla ho Nairi. Kapitán Northam to udělal, ale v tu chvíli Nairi skočila do jezírka také a začala ho topit. Northam se bránil, ale Nairi byla ve vodě nadpozemsky silná. Počkala až se kapitánovo tělo přestalo úplně hýbat. Potom mu Nairi svým velice ostrým nehtem prořízla hrdlo. Voda v jezírku se okamžitě zabarvila krví do tmavě červené. Nairi počkala, až vytekla všechna krev a pak vyvalila jeho tělo z jezírka.
"Díky tobě a především tvé krvi nebudu stárnout alespoň několik desítek let a budu ještě krásnější. Na krásu, kapitáne," řekla a napila se zkrvavené vody.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Itachi-chan Itachi-chan | Web | 17. května 2011 v 18:31 | Reagovat

Tak jo, za 1. gratuluji Pantheře k narozkám, za 2.: Tvá povídka mě opět překvapila...umíš vážně pěkně psát a jdou ti hlavně jednorázovky. Kdybys jich napsala víc, mohla bys to vydat i jako knihu...s pravděpodobností...50 na 50...řekla bych...(já bych byla v té 50 pro ANO xD)

2 Panthera Panthera | Web | 17. května 2011 v 19:00 | Reagovat

Děkuji za slzy děkuji, ty naučí mne city, kživím již, k živým již žalují a křičí po soucitu (Děkuji od Karla Kryla) a Tobě děkuji za povídku sweedie :-)

3 Hok Wolker Hok Wolker | E-mail | Web | 17. května 2011 v 21:50 | Reagovat

Zajímavé. Rozhodně je to povídka na rozdíl od toho, co se na blog.cz často vydává za povídky.  :)
Jen by se mi líbilo více, kdyby každá přímá řeč byla na vlastní řádce, ale to je jen taková blbůstka.. :)

4 Itachi-chan Itachi-chan | Web | 18. května 2011 v 7:39 | Reagovat

[3]: Já tohle zas tak neřeším. Piš si to jak chceš, tigris...i když je pravda, že většina autorů to takhle dělá...

5 tigris tigris | 18. května 2011 v 15:33 | Reagovat

Mockrát děkuji všem. O tom s tou přímou řečí jsem přemýšlela už dřív a možná se k tomu časem dokopu. :-)

6 Khali-Khalia Khali-Khalia | 18. května 2011 v 18:38 | Reagovat

Nádheera ^^ já už to četla před tím, fakt souhlasím s Itachi, mohla bys vydat knihu... určitě by měla úspěch!

7 MetalPrincess MetalPrincess | Web | 23. května 2011 v 10:27 | Reagovat

Zajímavé...
Mrkni na můj nový blog, pokud chceš ;)

8 Jiand Jiand | E-mail | Web | 23. května 2011 v 17:36 | Reagovat

Ahoj, tak jsme se dneska vrátili ze Šumavy a jediné, co se na to dá říct, je, že bych tam klidně ještě týden zůstal. Penzion nádherný, vedoucí tam byli příjemní, krajina překrásná a jídlo naprosto vynikající :-)
P.S. nádherná povídka

9 Gabriel Decay Gabriel Decay | Web | 25. května 2011 v 14:38 | Reagovat

woow...tak tohle mě vážně překvapilo..sice jsem tak nějak tušil co by se mohlo stát..ale ten děj se ti fakt povedl...

10 Liss Liss | Web | 11. srpna 2011 v 21:08 | Reagovat

ty máš teda zvrhlé nápady, ale skvělé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama