Nadaní - kapitola 7.

22. dubna 2011 v 13:20 | Tigris |  Nadaní
David se na mě jenom usmíval. Vzala jsem Patrika za ruku a šla s ním na taneční parket. Chvíli jsme spolu tančili, ale pak jsem si všimla, že mě David pozoruje. Jeho opakované šmírování bylo unavující.
"Omluvíš mě?" poprosila jsem Patrika.
Přikývl a já jsem rychle došla k Davidovi.
"Můžeš na chviličku?"
Vyšli jsme ven, protože vevnitř byl nesnesitelný hluk.
"Proč mě pořád sleduješ?" zeptala jsem se podrážděně, "Nemohu si vyjít ven za zábavou?"
"Já tě přece nesleduji, vždyť dnes je v tom klubu půlka města!" obhajoval se. Pak se uchechtl: "Za zábavou? Jestli si myslíš, že s ním je zábava, tak se neumíš bavit. Nevím, co na něm vidíš."
"Proč jsi mě sledoval na parketu?"
"Obdivoval jsem tvůj taneční styl," řekl ironicky.
V tu chvíli mě něco napadlo.
"Ty žárlíš!" obvinila jsem ho.
Byl zaskočený. "Eh...Já a žárlit? Nebuď směšná!"
"Když tedy nežárlíš, tak se můžeme klidně vrátit zpět do klubu a nikdo nebude nikoho sledovat, že ne?" zeptala jsem se mile.
"Já... myslím, že už půjdu. Omluvíš se za mě Monice?"
Ani nečekal na odpověď, otočil se ke mně zády a mířil kvapně pryč. Svůj komentář se žárlením jsem jen tak vystřelila od pasu, ale k mému překvapení, podle jeho chování, byl pravdivý. Vrátila jsem se do Zetka. Patrik tančil s Monikou. Nechtěla jsem je rušit, ale zas mi připadalo nezdvořilé odejít bez jediného slova.
Došla jsem k nim a omluvila se. "Už budu muset jít. Užijte si to."
Mrkla jsem na Moniku. Ani nestihli zareagovat, protože jsem si to spěšně mířila k východu. Vyšla jsem směrem domů a nemohla se dočkat zítřejšího setkání s Davidem. Zajímalo mě jak se bude chovat.
"Co že tak brzo? Večerku jsi měla o půl jedenácté," zeptal se táta. "Přemlouvala jsi mě jak kupec na tržišti, ale vrátíš se v osm."
"Bylo tam moc lidí," odpověděla jsem. "Jako by ti vadilo, že jsem doma dřív."
"Jen jsem myslel, že mladí mají problém s dodržováním večerky a ty přijdeš a máš skoro tří hodinovou rezervu."
Asi by byl schopný tohle téma dál rozebírat, ale já jsem mu popřála: "Dobrou noc." A šla spát.

V devět ráno jsem vstala z postele. S Davidem jsme byli domluveni, že se setkáme v deset na louce s dubem, ale nebyla jsem si jistá, jestli se po včerejšku nebude chtít naše plány zrušit. Udělala jsem všechny ranní záležitosti, rodičům řekla, že jdu s přáteli ven a zamířila k lesu dávajíc si pozor, aby mě neviděli z okna.
David tam ještě nebyl. Sedla jsem si pod strom a čekala. Za chvíli jsem ho uviděla přicházet. Pozdravili jsme se. Chvíli se na mě díval, a pak poprosil: "Mohli bychom na ten včerejšek zapomenout?"
Než jsem stihla odpovědět, uslyšeli jsme hlasy. Poznala jsem, kdo to je.
"Máma s tátou," šeptla jsem.
Rychle jsme se pokrčili do vysoké trávy kolem dubu. Vzpomněla jsem si, že říkali, že půjdou na houby, ale nevěděla jsem kdy. Ale rodiče louku minuli a pokračovali hlouběji do lesa. Teď jsem cítila Davidovu blízkost, hlavy jsme měli kousek od sebe a z nebezpečí odhalení jsme zrychleně dýchali. Podívali jsme se na sebe. Cítila jsem živočišnou přitažlivost, která mě k němu táhla a on to samé nepochybně cítil také. Uhnula jsem pohledem a vstala.
"Už jsou pryč," řekla jsem přidušeně.
Vzpamatoval se. "Jdeme trénovat?"
Byl stejně nervózní jako já. Nemohla jsem se na výcvik pořádně soustředit, ale přece jen jsem dokázala přenést jeden docela těžký kámen na určené místo. Pozorně jsme poslouchali okolí, kdybychom náhodou znovu uslyšeli hlasy rodičů.
Podle slunce mohlo být právě poledne, když David ukončil trénink.
"Šlo ti to dobře. Zlepšuješ se," pochválil mě.
Vyšli jsme po pěšince k našemu domu.
"Pořád na to chceš zapomenout?"
"Na co jako?" zeptal se zmateně.
"Na včerejšek."
Podíval se mi do očí. "Ne, už ne."
S těmito slovy jsme došli na kraj lesa, věnoval mi poslední pohled a rychle odcházel pryč.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Khali-LoneLioness Khali-LoneLioness | 3. května 2011 v 16:12 | Reagovat

"Cítila jsem živočišnou přitažlivost"... *výtlem* xDDD

2 Jiand Jiand | E-mail | Web | 11. června 2011 v 22:27 | Reagovat

Proč mam takový ten neodvratný pocit, že na konci zůstanou spolu? :D :-D

3 odrian odrian | 23. srpna 2011 v 10:12 | Reagovat

hezké a hlavně sem se zasmál té živočišné přitažlivosti :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama