Nadaní - kapitola 1.

12. dubna 2011 v 14:26 | Tigris |  Nadaní
Jak jsem v předchozím článku psala, že mám nápad na příběh, tak tady je první část...

"Vstávej!" slyšela jsem z dálky. "Přece nechceš přijít první den pozdě!"
Probudila jsem se. Bylo ráno a teprve opožděně mi došel význam máminých slov. První den! Dnes je můj první den na střední škole! I když jsem chodila na gymnázium, takže kolektiv se nezměnil, i přesto to bylo jiné. Už jsem na sebe soukala džíny a svetr, když znovu zazněl mamčin hysterický řev, že si mám pohnout. Vyčistila jsem si zuby a koukla na hodiny. Do pytle! Za deset minut osm. Do školy mi to trvalo deset minut velmi rychlou chůzí. Když poběžím měla bych to měla zvládnout za pět. Seběhla jsem po schodech, napila se čaje a vyběhla ze dveří. Vypadalo to, že bude pršet.
Téměř jsem doletěla do školy za rekordní čas čtyři a půl minuty.
"Kde mám sakra skříňku?" zavrčela jsem si pro sebe.
Jelikož jsme přecházeli na druhou budovu školy, tak jsem nevěděla, kde je moje skříňka. Horečně jsem hledala číslo 365 a samozřejmě moje skříňka byla až úplně vzadu. Hodila jsem tam boty a kabát a nazula si papuče. Z batohu mi vypadla desetikoruna. Asi jsem šetřílek, protože jsem ji tam nehodlala nikomu nechat, tak jsem si dřepla a snažila se vyzkoumat, kam zapadla.
Nade mnou se ozval hlas: "Hledáš něco?"
Prudce jsem si stoupla. Byl o hlavu vyšší než já a v ruce otáčel mojí desetikorunou.
"Díky" řekla jsem, natáhla ruku a čekala, že mi ji vrátí.
Ale on s ní pořád otáčel v prstech a k ničemu se neměl. V tu chvíli zazvonilo na začátek hodiny. Na tohle jsem neměla čas. Vykašlala jsem se na něj a rozběhla se do třídy.
"Debil," myslela jsem si.
Otevřela jsem dveře od učebny a vpadla dovnitř. Všichni přítomní se na mě otočili. Náš nový třídní profesor už tam byl a vedle něj stál ten kluk od skříněk. Nechápala jsem, jak se tam mohl dostat tak rychle. Učitel už stačil na můj vpád reagovat a hned měl v zásobě pár jedovatých poznámek.
"Á! Ty musíš být Ema Králová. Slyšel jsem, že pořád chodíš pozdě. Zrovna představuji třídě nového žáka. Běž si sednout na místo a nevyrušuj."
Zaskřípala jsem zuby a šla si sednout vedle své nejlepší kamarádky Moniky. Profesor pokračoval: "Než nás slečna Králová vyrušila, zrovna jsem vám chtěl představit vašeho nového spolužáka Davida Mráze. Doufám, že ho přijmete do kolektivu a že se nebude vyznačovat tím, že narušuje výuku."
Posměšně se na mě podíval. Ve mně to vřelo. Nikdy jsem nebyla agresivní, nebo "horká hlava" s učiteli jsem vycházela, ale nevím, co si tenhle člověk zamanul. Vždyť jsem přišla o dvě minuty pozdě! Ani mě neznal. Slyšela jsem o tom, že někteří lidé mají jisté psychické problémy. Konečně jednoho znám. David si šel sednout na jediné volné místo v poslední lavici, přímo za mnou. To je pech.
"Co tě zdrželo?" ptala se mě Monika šeptem.
"Zaspala jsem," zněla odpověď.
"Jak se jmenuje ten učitel?" zeptala jsem se na oplátku.
"Janda."
Na další konverzaci nebyl čas, protože Janda vykládal, co se od nás na vyšším gymnáziu očekává. Rozdal nám rozvrhy, pak něco řekl o školním řádu a známkování a že nás bude učit matematiku a fyziku. Super! Učitel, který mě nesnáší a předměty, které mi nejdou. Vražedná kombinace. Konečně ukončil svoji přednášku ohledně toho, jak se máme chovat a mohli jsme jít domů.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Panthera Panthera | 13. dubna 2011 v 14:28 | Reagovat

Těším se na pokračování, jestli nepříjde brzy předhodím tě thelioness. Takže hejbni kostrou (Páč ty vedlě mě žádnej zadek nemáš) 8-) O_O :-D  :-)

2 Khali Khali | 19. dubna 2011 v 5:40 | Reagovat

[1]: xDxDxD

Supér :-D

3 Jiand Jiand | E-mail | Web | 23. května 2011 v 22:08 | Reagovat

Heh, to s tou vražednou kombinací znám. Také se mi to už stalo párkrát :D

4 Karel DC Karel DC | E-mail | Web | 11. května 2012 v 18:21 | Reagovat

Tigi, chceš kritiku i k tomuhle, nebo raději k těm novějším?

5 Tigris Tigris | 11. května 2012 v 18:57 | Reagovat

[4]: Jejda, to vůbec nemusíš, Kájo. :D Stačí mi, když občas okomentuješ to, co právě zveřejním, nemusíš se vracet k tomu starému. :) Je to jen na Tobě.

6 Vera Vera | Web | 3. října 2012 v 20:19 | Reagovat

Ihned mě zaujal název tvé povídky, tak jsem si hned musela přečíst první kapitolu :)
Líbí se mi, fakt! :) a koukám, že už máš rozepsanou i druhou sérii, tak jsem moc zvědavá, jak se příběh bude rozvíjet dál!
česká jména a příjmení - TYJO! tohle jsem v povídkách už dlouho neslyšela! Ale náhodou je to fajn, moc fajn!! :)

Určitě se sem ještě vrátím, abych si přečetla i další kapitoly, protože mě to neobyčejně láká! 8-)

7 Tigris Tigris | 3. října 2012 v 20:42 | Reagovat

[6]: Děkuji moc. Tento příběh je moje úplná prvotina. Byla jsem překvapená, že měl úspěch. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama